Středa 7.12.2022

Středa 7.12.2022

SPEED LIMIT

106. ročník Indianapolis 500: První velký triumf Marcuse Ericssona

S velkou cenou Monaka F1 se i letos „tradičně“ křížil další gigantický podnik automobilového sportu: 500 mil v Indianapolisu. Obrovskou Borg-Warner-Trophy roku 2022 vyhrál bývalý jezdec F1 Marcus Ericsson.

Kvalifikace: Pátá pole-position pro Scotta Dixona

„Největší sportovní podnik světa“ (co se počtu diváků týče) a „největší závod světa“ (zde už zbývá asi jen odkaz na grandiozní dějiny „Brickyardu“) měl letos problém vůbec zaplnit všech tradičních 33 startovních pozic.

Kvalifikace se konala jako vždy již dlouho před termínem závodu, startovat ale směl každý, kdo se na ona čtyři měřená kola vydal – takže šlo de facto vlastně jen o lukrativní „pole-position“. Již popáté (2008, 2015, 2017 a minulý rok) si ji zajistil nadmíru zkušený Novozélanďan Scott Dixon z týmu Chipa Ganassiho. Doletěl pro ni průměrem 376,58 km/h. Bývalý jezdec Chip Ganassi mohl být celkově spokojen v „shoot-outu“ nejlepších šesti jeli hned čtyři jeho piloti. Španěl Alex Palou se kvalifikoval hned vedle týmového kolegy Dixona jako druhý, další dva „evropští odchovanci“ Marcus Ericsson s Tony Kanaanem do druhé startovní řady. Homogenitu Ganassiho Hondou poháněných Dallar narušovaly jen dva vozy týmu Eda Carpentera: Nizozemec Rinus VeeKay směl doplnit trojstup první řady, sám Ed Carpenter zajel na 4. místo.

A další u nás známí jezdci? Oba McLareny-Dallara O´Warda a Rosenqvista tvořily společně s rookiem Romainem Grosjeanem třetí řadu, Takuma Sato zajel 10. čas, v IndyCarech zatím velmi pomalá hvězda NASCARů Jimmy Johnson si směl splnit životní sen startu v Indy500 překvapivě z 12. místa, Charouzův bývalý pilot F2 Callum Ilott debutoval na tomto posvátném místě z 19. pozice, Alex Rossi stál hned za ním, Marco Andretti se chtěl znovu pokusit prolomit „rodinné prokletí v Indy“ z 23. pozice, tlusťoučký Juan-Pablo Montoya stál na 30. místě, hned před bývalým borcem F2 Christianem Lundgaardem. A jezdec, jehož pozdní přihláška se narychlo postarala o to, že „stará cihelna“ přeci jen zase přivítala 33 pilotů, bratr zesnulého Justina, Stefan Wilson, „vycpal“ pole jako poslední.

Závod: Rozhodl sprint na 4 kola

„Indy 500“, to není jen samotný závod. Obrovitost celého areálu diváka dokonce trochu „okrádá“ o realizaci rychlostí, kterými se projektyly po 2,5mílovém oválu honí. Indianapolis, to je především dodržování tradic, které mají své přesné místo již několik dní před nedělí závodu. Když ovšem přeletí i poslední bombardér a je odzpívána poslední hymna, dojde na ona tradiční slova „Gentlemen start your engines“, která tradičně pronese majitel okruhu – a tím je poslední 3 roky Roger Penske. Od tohoto okamžiku jde výhradně o sport. Letos tomu nebylo jinak.

Je sice smutné, že IndyCary nabízí fandům jen jednotná šasi Dallara, jako F2 nebo F3, za to si (oproti „zajeté hierarchii F1“) ovšem může každý ze 33 chlapců na startů být jist, že „malou šanci má i on“. Stačí „kápnout“ daného dne na správné nastavení, správnou taktiku a trocha štěstí… 

V zásadě je úplně jedno, kdo vedl po startu, kdo vedl po 100 kolech, nebo po 150. Důležité je „přežít“ a být mezi nejrychlejšími ještě 20 kol před cílem. Ale pro úplnost:  Po startu se na špičce usadila trojice z první startovní řady. Ve vedení se střídali především Ganassiho borci Dixon a Palou. První výměnu pneumatik absolvovali jezdci po 30 kolech. „Sedla“ očividně především VeeKayovi, který na svěžím obutí předjel Dixona a začal atakovat Paloua. Nizozemcův let za slávou ovšem skončil ve zdi druhé zatáčky 39. kola, čímž se zároveň postaral o první neutralizaci. Druhá těžká nehoda na sebe nenechala dlouho čekat: o 28 kol později „ztratil“ svou Juncos-Dallaru na stejném místě Angličan Ilott. I on zůstal nezraněn.  

Palou vjel do boxů při následující neutralizaci příliš brzy, musel akci opakovat a rozloučil se tím se špičkovou pozicí. 

Po polovině 500 mil, tedy po 100 kolech vedl relativně těsně semknuté pole Dixon, kterého ovšem neustále atakoval syn bývalého pilota F1 Dereka, Connor Daly. V jejich závětří se drželi Pato O´Ward, Marcus Ericsson, Tony Kanaan a Santino Ferrucci – vesměs jezdci, kteří svou cestu na Brickyard našli přes evropské juniorské třídy.   

106. kolo znamenalo třetí neutralizaci – tentokrát „políbil“ zeď druhé zatáčky rookie z F1, Romain Grosjean. Také Francouz mohl opustit vrak bez zranění.

Přesně po třech čtvrtinách závodu mohli převést do nedaleké továrny pana Gianpaola Dallary čtvrtý vrak: tentokrát to byl Penskeho jezdec Scott McLaughlin, kdo „očesal své šasi“ o závěsy a kola. Jedním z hlavních jevů Indy 500 roku 2022 tedy bylo selhání vozů velkého Rogera.

Dixon vše ztratil kvůli penalizaci za přestupek v boxech při poslední zastávce. A tak do rozhodující fáze 10 závěrečných kol vjeli s nejlepšími šancemi Marcus Ericsson, následován s odtupem 3 sekund O´Wardem, Kanaanem, Satoem a krajanem Rosenqvistem.  Ericssonovy vyhlídky ale pokazil týmový kolega Jimmy Johnson, když se i on stal 6 kol před cílem obětí druhé zatáčky. Švéd ztratil svůj náskok, protože byl závod přerušen, aby se závěrečná 4 kola mohla dojet naostro. Typické „velké finále po americku“…

Ericssonův vůz byl ale výborně nastaven a Švéd neztratil nervy: prosadil se v posledním re-startu dne a chladně odvrátil i O´Wardův útok v první zatáčce posledního okruhu. 32letý bývalý jezdec F1 a kolega Josefa Krále v GP2 se stal druhým švédským vítězem Indy500 po Kenny Brackovi.

Výsledek 106. Indy 500, 2022:

1. Marcus Ericsson, Ganassi

2. Pato O´Ward, McLaren

3. Tony Kanaan, Ganassi

4. Felix Rosenqvist, McLaren

5. Alexander Rossi, Andretti

6. Conor Daly, Carpenter

7. Helie Castroneves, Meyer-Shank

8. Simon Pagenaud, Meyer-Shank

9. Alex Palou, Ganassi

10. Santino Ferrucci, Dreyer-Reinbold

Text a foto: Roman Klemm

reklama
reklama

106. ročník Indianapolis 500: První velký triumf Marcuse Ericssona

reklama